Padla zeď. Spojení, které se v souvislosti s rokem 1989 používá naprosto automaticky. Pochopitelně nejsem výjimka.
Pokud si ale odmyslíme metaforu a půjde nám o faktický stav věci, trvalo téměř další dva roky, než se Berlín zdi zbavil. Na onen podzim historických zázraků se otevřely pouze hraniční přechody a zbořil se nanejvýš kus pohraniční stavby v centru.
Berlínskou zeď si dneska lidé téměř výhradně představují jako bariéru mezi západní a východní částí města. Všechna ta známá místa u Braniborské brány, Checkpointu Charlie, na Potsdamer Platzu, v Bernauer Straße.
Většina ze zastavěných 155 kilometrů ale nebyla “fotogenická” – stála daleko od centra a oddělovala Západní Berlín od zbytku NDR, od dnešní spolkové země Braniborsko.
Zeď navíc nebyla jenom betonová stěna, nýbrž celý systém pohraničních zařízení. Proto její likvidace trvala tak dlouho.
Kam nakonec zmizela? A co z ní v Berlíně zůstalo?
Pokračování je dostupné v Berlín PLUS
Otevřete si přístup k celému článku a dalšímu prémiovému obsahu na webu Můj Berlín. Cena je 249 Kč na měsíc, předplatné se automaticky neobnovuje.